A to je přesně ten rozdíl, o kterém tu mluvila Máša. Když já mluvím o sušenkách, mluvím opravdu o sušenkách. Ne o žádných počítačových špionech, co na vás prozradí i to, co sami nevíte. Nebo něčem takovém. Víte, ty sušenky…
Jsou to sušenky, které pekla moje babička. Babička z matčiny strany. Babička s otcovy strany zřejmě také nějaké sušenky pekla, ale to už si nevybavuji. Zemřela už hodně dávno a poslední roky svého života toho mnoho nenapekla.
Jedinečnou výhodou sušenek od mé babičky z matčiny strany je, kromě toho, že jsou skvělé, i jejich přizpůsobení nejrůznějším životním situacím. Nejsou příliš sladké, to pro případ, že jste diabetik. Nejsou příliš slané, to pro případ, že máte chuť na něco sladkého. Jsou skladné, vejdou se kamkoli. A hlavně, dlouho vydrží. Pokud je, pochopitelně, nesníte obratem. Vyzkoušeno při pobytu na internátu, vydržely i deset dnů.
Míša